Stepník moravský - skrytý klenot naší přírody

Stepník moravský patří mezi klenoty přírody v panonské oblasti, kde se nachází těžiště jeho výskytu. Jeho příběh je však spjat a primárně s naší vlastí. O tom, že si tenhle překrásný pavouček zaslouží naši pozornost není sporu. Tu moji fotografickou má už dávno a každý rok se ke stepníkům vracím. Pojďme se podívat, co je na tomhle pavoukovi tak fascinujícího?

Stepník moravský, Nikon Z6 + Nikon Z 105 macro f/2,8, 27. 4. 2025

Slavný objev za humny

O existenci tohohle pavoučka se svět dozvěděl teprve před 18 lety. Přitom byl popsán jako nový živočišný druh přímo v naší vlasti a to konkrétně na základě jedince od Tišnova, z kopce, kam se za stepníky vydávám s fotoaparátem i já. Asi není potřeba dodávat, že živočich, který je svým vzhledem takto výrazný, se ve středu Evropy běžně neobjevuje v tomhle tisíciletí. Většina bezobratlých podobného ranku byla pro svět popsána a objevena před jedním, ale i více staletími. Jak je možné, že byl stepník moravský tak dlouho přehlížen?

Pro vysvětlení je potřeba uvést, že stepníků u nás žije více druhů a je dost pravděpodobné, že v dobách před popisem stepníka moravského, než si jeho objevitel Dr. Milan Řezáč všiml jeho odlišných znaků, byli stepníci tohohle druhu zaměňování za své blízké příbuzné - nejčastěji patrně za stepníky rudé. Přitom se od nich liší jednak velikostí, ale také bionomií. Pestře zbarvení samci stepníků moravských totiž aktivují už v jarních měsících, kdežto se stepníky rudými se takto potkáme až v pozdním létě. Mimo tato období námluv jsou stepníci ukrytí ve svých podzemních norách.

Stepník moravský, Nikon Z6 + Nikon Z 105 macro f/2,8, 27. 4. 2025

Kdy za stepníkem?

Jak už bylo zmíněno, ideálním obdobím, kdy můžeme stepníka moravského potkat je jaro. Samci bývají aktivní především za teplých slunných dnů a obvykle bývají v našich zeměpisných šířkách aktivní už v posledních dubnových a nebo prvních květnových dnech. Se samicemi jsem zatím fotografické úspěchy neměl, patrně i z toho důvodu, že tráví svůj život primárně v podzemních norách chráněných pavučinovou stříškou. Z tohohle úkrytu loví svou kořist. Samice bývají výrazně větší než samci a jejich barvení je na rozdíl od samců poměrně strohé - černé s oranžovou skvrnou na hlavě. Bionomických zajímavostí najdeme u stepníků celou řadu, samec bývá po kopulaci se samičkou velmi často sežrán, a naopak první potravou pro mláďata se stává jejich matka.

Stepník moravský, Nikon Z6 + Nikon Z 105 macro f/2,8, 27. 4. 2025

Nároky na biotop

Jedná se o patrně nejjedovatějšího pavouka na území Česka, pravděpodobnost kousnutí je však velmi malá. Stepníci jsou velmi mírumilovní pavouci, svým výskytem jsou navíc velmi vzácní a lokální, zároveň jak už bylo zmíněno tráví většinu života skryti v podzemních norách. Populace stepníka jsou navíc nepočetné a tak se právem řadí k našim kriticky ohroženým druhům. Moravští stepníci preferují stepní stanoviště s krátkostébelnými trávníky nejčastěji se zastoupením kostřavy. Stepníka nejvíc ohrožuje zarůstání a zalesňování lokalit jeho výskytu. Naopak vhodnými podpůrnými postupy v místech jeho výskytu jsou pastva a nebo vypalování podrostu. Lokality na nichž se vyskytuje jsou často přírodními rezervacemi, není tomu tak ale vždy.

Stepník moravský, Nikon Z6 + Nikon F 105 macro f/2,8, 3. 5. 2023

Trpělivost - zlatý grál focení divoké přírody

Co se focení stepníků týče, tak jako u většiny živočišných druhů je k němu dobré obrnit se jistou dávkou trpělivosti. Mnoho mých návštěv na lokality výskytu stepníků skončilo jednoduše tím, že jsem tam žádného nenašel. Mnohdy jsem špatně hledal a nebo na ně bylo například příliš brzo nebo moc velká zima. Osvědčilo se mi po nich pátrat v teplých a slunečných květnových dnech, kdy je aktivace samců nejpravděpodobnější. Focení samců stepníků dost komplikuje, že jsou téměř neustále v pohybu. I ten však lze do fotografie zachytit například za pomoci delšího času pomocí techniky panningu.

Stepník moravský, Nikon Z6 + Nikon Z 105 macro f/2,8 , 6. 5. 2024

Tip na závěr

Při focení bezobratlých se často vyplácí situovat jejich focení časově s ohledem na aktivitu daného druhu. Například denní motýli se často nejsnáze fotí brzo ráno nebo pozdě večer, kdy jejich letová aktivita ustane. Jejich fotografie v letu však v tuhle dobu s největší pravděpodobností nepořídím. Podobně lze přemýšlet i o stepnících. Když budu chtít fotky běžících stepníků, pravé poledne a slunečný den bude rozhodně správná volba. Pokud však budu cílit na statičtější nebo kompozičně uhlazenější snímky, je potřeba jiný přístup.

Vypozoroval jsem, že jedinými okamžiky, kdy stepníci zvolnili své tempo bylo, když se objevila oblačnost a slunce zmizelo za mraky. Několikrát se mi podařilo se stepníky vydržet do pozdnějších podvečerních hodin, kdy jejich aktivita taky poněkud polevila. Právě v tuhle dobu vznikla asi jediná slušná širokoúhlá fotografie, která se mi u stepníků za ty roky návštěv podařila.

Stepník moravský, Nikon Z6 + Laowa 15 mm f/4 Wide Angle Macro , 8. 5. 2024

Stepník moravský, Nikon Z6 + Nikon Z 105 macro f/2,8, 27. 4. 2025